Žalmy 131-135
Bible 21
131 Davidova poutní píseň.
Nemám, Hospodine, srdce naduté,
povýšeným zrakem nerozhlížím se.
Do ničeho přehnaného se nepouštím,
do ničeho, co je nad mé možnosti.
2 Což nejsem spokojený a poklidný,
jako když matka své dítě nakojí?
Právě nakojenému se podobá
ve mně duše má.
3 V Hospodina, Izraeli, skládej naději
jak nyní, tak i navěky!
132 Poutní píseň.
Pamatuj, Hospodine, na Davida
i na všechno, co podstoupil –
2 na to, co Hospodinu přísahal,
když Mocnému Jákobovu složil slib:
3 „Jistěže nevejdu do svého domu,
na svoje lůžko nelehnu,
4 svým očím nedovolím usnout,
svým víčkům nedám poklesnout,
5 dokud nenajdu domov Hospodinu,
příbytek Jákobovu Mocnému.“
6 O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli,
nalezli jsme ji v kraji Jearim. [a]
7 K jeho příbytku pojďme již,
klaňme se u jeho podnoží!
8 „Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí,
společně s Truhlou síly tvé!
9 Tví kněží ať jsou spravedlností oblečeni,
tvoji věrní ať jásají!
10 Pro Davida, služebníka svého,
neodmítej svého pomazaného!“ [b]
11 Hospodin Davidovi věrně přísahal
co nechce nikdy odvolat:
„Jeden z tvých vlastních potomků
dosedne po tobě na tvůj trůn.
12 Když tvoji synové mou smlouvu zachovají
a má svědectví, jimž je vyučím,
i jejich synové na věky věků
dosednou na tvůj trůn.“ [c]
13 Hospodin si přece Sion zvolil,
oblíbil si jej za svůj příbytek:
14 „Zde je mé spočinutí na věčné věky,
zde budu přebývat, jak toužil jsem!
15 Štědře požehnám jeho zásoby,
jeho chudé chlebem nasytím,
16 jeho kněží obléknu spasením,
jeho věrní budou jásat radostí!
17 Zde nechám vyrůst roh Davidův,
o svíci svého pomazaného se postarám.
18 Jeho nepřátele obléknu v hanbu,
na jeho hlavě však zazáří koruna.“ [d]
133 Davidova poutní píseň.
Jak je to vzácné a jak příjemné,
když bratři žijí spolu v jednotě!
2 Jak vzácný olej na hlavě,
stékající po bradě –
po bradě Áronově tekoucí,
po jeho rouchu až po cíp.
3 Jak rosa z hory Hermonu
sestupující na hory Sionu.
Tam přece Hospodin požehnání udílí –
život až navěky!
134 Poutní píseň.
Pojďte Hospodina velebit,
každý, kdo je Hospodinův služebník –
vy, kteří stojíte za nocí
v domě, kde bydlí Hospodin!
2 Zvedejte ruce ve svatyni,
pojďte Hospodina velebit!
3 Kéž ti ze Sionu žehná Hospodin,
jenž nebe i zemi učinil!
135 Haleluja!
Chvalte jméno Hospodin,
chvalte, Hospodinovi sloužící,
2 vy, kdo stojíte v domě Hospodinově,
v domě našeho Boha, v jeho nádvořích!
3 Chvalte Hospodina – jak dobrý je Hospodin!
Jeho jméno opěvujte – jak je nádherné!
4 Hospodin přece Jákoba vyvolil,
Izrael je jeho zvláštním pokladem!
5 Hospodin je veliký – to vím jistě,
nad všechny bohy je náš Panovník.
6 Hospodin činí, cokoli se mu zachce,
jak v nebi, tak i na zemi,
v mořích i v každé hlubině!
7 On nechá od obzoru stoupat mraky,
k lijáku připojuje blesky,
vypouští vítr ze svých pokladnic.
8 On pobil v Egyptě prvorozené,
od lidí až po dobytek.
9 Divy a zázraky seslal, Egypte, proti tobě,
na tebe, faraone, na všechny služebníky tvé!
10 On porazil četné národy
a mocné krále zbil –
11 emorejského krále Sichona
i Oga, krále Bášanu,
a všechny krále v Kanaánu.
12 Jejich zemi pak dal za dědictví,
dědictví pro Izrael, svůj lid!
13 Tvé jméno, Hospodine, trvá navěky,
tvá památka, Hospodine, po všechna pokolení.
14 Ano, Hospodin obhájí svůj lid,
se svými služebníky bude lítost mít!
15 Stříbro a zlato jsou pohanské modly,
výtvory rukou člověčích.
16 Ústa mají, a nemluví,
oči mají, a nevidí.
17 Uši mají, a neslyší,
v ústech nemají ani vzdech!
18 Ať jsou jim podobní ti, kdo je dělají,
i všichni, kdo v ně doufají! [e]
19 Rodino Izraelova, velebte Hospodina!
Rodino Áronova, velebte Hospodina!
20 Rodino Leviho, velebte Hospodina!
Kdo ctíte Hospodina, velebte Hospodina!
21 Ze Sionu ať je Hospodin veleben –
Jeruzalém je jeho domovem!
Haleluja!
Footnotes
- Žalmy 132:6 1.Sam 6:21–7:1
- Žalmy 132:10 Num 10:35; 2.Let 6:41–42
- Žalmy 132:12 2.Sam 7:12–16
- Žalmy 132:18 srov. 1.Král 9:1–5; 2.Let 7:12–18
- Žalmy 135:18 v. 15–18 = Žalm 115:4–8
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.